Vrtá mi hlavou, proč bychom my měli hledat Boha.
Proč se neukáže on, proč o sobě nedá vědět?
Kdyby existoval, proč by se skrýval?
Věříme, že Bůh se ukázal a dal o sobě vědět, a přesto je také třeba, abychom ho "hledali". Kdyby se totiž Bůh projevil v celé své moci a samozřejmosti a nebyl, řekněme schován za svým stvořitelským dílem, člověk by Boží existenci vnímal bez možnosti svobodného rozhodnutí jako nepopiratelný fakt. Podobně jako živý zdravý člověk dýchá, a má-li přežít, nemůže jinak. Bůh si zřejmě přál a přeje nám lidem ponechat prostor svobody, ve které když objevíme jeho stopy ve vesmíru, v našem vlastním životě, abychom se pro něho svobodně rozhodli a dali mu svou důvěru. A když poznáme jeho dobrotu k nám, i svou lásku. Za touto "Boží hrou na schovávanou" bych nehledal nic zlého ze strany Boží, ale jen a jen velkou citlivost Otce, který nechá své děti růst v poznání.
Kde berete jistotu,
že nějaký bůh existuje?
Když tak o tom přemýšlím, tak se přiznám, že má jistota je velice osobní, a myslím, že to tak bude u každého věřícího člověka. Tím vlastně myslím, že je výsledkem dosavadní životní cesty, kde mnoho skutečností ukazuje směrem k Bohu, překvapivost vesmíru, podivnost i nádhera lidského života, schopnost mít rád a současně najití štěstí v tom, když člověk má druhé rád a mnoho dalších a dalších skutečností. To všechno mi ukazuje k Bohu, jak je přiblížen v Bibli, především v Novém zákoně. Osobní je tato jistota proto, že jí člověk nemůže věnovat druhému, i když by třeba hodně chtěl. Může se ale dělit o to, co pro něho osobně Bůh znamená.
Dotazy a odpovědi jsou převzaty
z internetového rozhovoru s Adrianem Zemkem na téma:
"Proč dnes hledat Boha".
