Do nemocnice přijali malého chlapce, aby mu vytrhli mandle. Když ho přišli navštívit rodiče, báli se, že bude celý zničený a v šoku. K jejich údivu ho ale našli, jak vzrušeně sedí a je celý žhavý vypravovat jim svou zkušenost. "Byl tam Bůh!" vykřikl. "Viděl jsem ho. Mluvil se mnou."

"Jistěže tam byl Bůh, miláčku," řekla mu matka, "ale neviděl jsi ho a docela určitě s tebou nemluvil." "Mluvil, mluvil," trvalo dítě na svém.

Pak se ho zeptal otec, jak Bůh vypadal. "Byl celý v zeleném a viděl jsem jen jeho oči. Měl zelené šaty a zelenou čepici a zelenou látku přes pusu." "Aha," řekl otec a snažil se skrýt své pobavení, "a jak jsi přišel na to, že je to Bůh?"

"Víš, tati," odpověděl chlapeček, "kolem mě byli tři celí bílí andělé a dva z nich byly slečny andělky a ten třetí byl pán anděl. Pán anděl mi řekl, ať otevřu pusu. Podíval se dovnitř a všecko, co viděl, hned hlásil tomu zelenému. A řekl: 'Pane Bože, pojďte se podívat na ty mandle.` Tak Bůh přišel a podíval se a pak mi řekl: `Neboj se. Neublížím ti.' A já už se pak ani trošičku nebál, protože mi to dělal sám Bůh!"


Se svolením převzato z knihy: Bůh ukrytý v příbězích,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.