Odjakživa mě doprovází touha
po radosti, po naplnění
Použiji obraz otisku pečetidla ve vosku: Ve vosku mé duše vyhloubil Bůh svůj otisk. A tato prohlubeň, hlubina to je má potřeba Boha. Tento obraz dobře vystihuje, co denně prožívám. Zdá se mi, že ta hlubina v mé duši, kterou tak silně pociťuji, mě doprovází odjakživa; je to neustálá žízeň po štěstí, po radosti, po naplnění. A je těžké s tak absolutní hlubinou v duši žít, ale na druhé straně je v ní i příslib, že Bůh ji naplní. Nekonečný a milující Bůh ji v mém srdci vytvořil, aby ji mohl naplnit. A rozhodnutí nechává na mně. Bez ustání mě doprovází výkřik jednoho přítele z dob mého dospívání: „Ne, to není možné, aby naše cesta, naše skutečná cesta nevedla nikam!“
Tři jistoty v životě
Díky životním okolnostem, jimiž jsem byl veden sem a tam, jsem pochopil, že v životě křesťana existují tři jistoty:
- a přece je pravda, že věčný Bůh je láska,
- a přece je pravda, že jsme milováni,
- a přece je pravda, že jsme svobodní.
Bůh je i něžný
A za ta léta jsem zakusil, že Bůh dokáže být něžný. Bůh svou něhu tisícerým způsobem dává najevo každému, kdo se dá do hledání Boha. Tyto projevy Boží něhy jsou světlem, jsou silou. Důvěřujme! I když si často myslíme, že Boží něha stále nepřichází, přijde vždy dost brzy na to, abychom neztratili odvahu a pokračovali ve své pouti.
Poklad věřícího člověka
Poklad věřícího člověka nazývám radost. Radost z jistoty, že je milován a že se díky své svobodě učí milovat. Křesťané vědí, že Bůh - Láska a evangelia nám umožňují trochu do tohoto tajemství proniknout. Tato láska je jedním ze základních rysů, na kterých se zakládá podobnost člověka a Boha. V Bohu je v plnosti, v každém člověku se teprve rozvíjí.
Se svolením zpracováno podle knížky „Abbé Pierre: Testament“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno.
