20. 9. 2012 , Vojtěch Kodet (Foto: IMa)

Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech…

"Radujte se stále v Pánu, opakuji, radujte se…
Pán je blízko.
O nic nemějte starost“
(Bible, Flp 4,4-6).

To se to řekne! Jak se mám ale radovat, když rodinou vládne chřipka? Když se v práci kupí potíže? Když máme doma zase jak v ponorce? Když se finančně nedaří?

Když Apoštol Pavel psal list Filipanům (ze kterého jsou výše uvedené citáty), nebyl zrovna v záviděníhodné situaci. Seděl ve vězení, zbitý, spoutaný, s nohama v kládě. Před sebou dost nejasné vyhlídky. A kromě toho mu dělaly starosti zprávy z církevních obcí, které založil. A je bezmocný!

A poněvadž Pavel nebyl superman,
vnucuje se myšlenka,
že musí existovat radost,
která nezávisí na vnějších okolnostech.
Radost v Bohu,
kterou svět nemůže dát, ale ani vzít.

Zpracováno podle knihy Vojtěcha Kodeta: Učednictví,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno
Vojtěch Kodet na internetu: www.vojtechkodet.cz

Viz Sk 16,23-26, kde Pavel se Silasem ve vězení Filipech chválí Boha...

Autor: Vojtěch Kodet

Související texty k tématu:

Radost:

Nemáme-li žádný důvod k radosti... Nenalézáme-li momentálně ve svém životě žádný důvod k radosti, zůstává nám možnost radovat se z radosti Boží a štěstí, přítomného neustále v hloubi naší duše.
Radost Naše radosti v životě jsou vždy smíšeny s kapkou hořkosti a bolesti. Poznávám ale, že to velice pomáhá.
Radost je přirozený stav života Radost je přirozený stav věcí. To jen my jsme si navykli být naštvaní, dotčení, podráždění a nervózní. Důvodů, proč mít radost a být šťastný, je ale nekonečně mnoho…
Šťastný může být jen ten, kdo dokáže být vděčný Někteří lidé musí neustále dávat najevo nespokojenost, neustále protestovat a reptat, srovnávat se a závidět druhým.
Bůh tě chce vést k radosti Když k nám začnou promlouvat naše temnoty, mohou v nás vyvolat až závrať. Takřka z ničeho ale může vykvést pouštní květ, netušená radost.
Co je pokladem věřícího člověka? Poklad věřícího člověka je radost. Radost z jistoty, že je milován a že se tak může učit milovat.
Děkování nás uzdravuje a naplňuje radostí Umět poděkovat je lékem na naši nevšímavost k drobným darům života a přehnanou citlivost na sebemenší nedostatek. Vděčnost nás naplňuje radostí.
Já - a radostná?! Radost se obvykle chápe jako štěstí, veselost, dobrá nálada. Ale…
Musí existovat radost, která nezávisí na vnějších okolnostech… Jak se já můžu radovat..?!
Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem.
Nekaz si radost tím, že budeš někomu závidět to, co ty sám nemáš...