Aby děti lidsky dozrály,
je třeba, aby lásku uměly dávat
Milovat děti nestačí. Je nutné, aby si děti rodičovskou lásku uvědomovaly a aby se na ni už odmalička učily odpovídat tím, že „dají něco ze sebe“. Pokud se to nenaučí, budou si náklonnost a uznání stále dětinsky nárokovat jako samozřejmost a budou přesvědčeny, že mají právo dostat vše, po čem zatouží a co jim přináší uspokojení, aniž by to musely jakkoli oplatit. Oplácet dobré dobrým není samozřejmost, člověk se pro to vždy musí svobodně rozhodnout.
Aby děti lidsky dozrály, musíme od nich jako rodiče vyžadovat jejich lásku. Je naprosto správné, když se rodiče nesmíří s tím, že je děti berou jen jako poskytovatele bezplatných služeb. Není možné, aby rodiče pro děti začali existovat teprve tehdy, když zrovna něco potřebují...
Zachraňovat antarktické tučňáky,
nebo mýt nádobí?
Co myslíte, je správné žádat po dětech, aby postupně přebíraly za náš vzájemný vztah zodpovědnost? Je správné chtít po nich, aby nás respektovaly? Aby si uvědomovaly, že naše energie, čas, peníze a vstřícnost mají jisté meze, a aby nám pomáhaly, když je třeba?
Mnoho mladých lidí chvályhodně usiluje o záchranu planety země nebo posledních antarktických tučňáků, ale vůbec je nenapadne pomoci s nádobím mamince, kterou naprosté vyčerpání ohrožuje zrovna tak. Jistě nebude v pořádku, když naše děti začnou mýt nádobí teprve tehdy, když maminka vážně onemocní.
Milovat děti tedy nestačí.
Je potřeba naučit je milovat ostatní.
Se svolením zpracováno podle knihy:
Maminky, které milují příliš,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
