Náš stvořitel a Pán vše uspořádal tak, že když se chce někdo vyvyšovat pro dary, které obdržel, musí se zároveň pokořit pro ctnosti, které nemá.
Když tedy Bůh někoho vyvyšuje pro milost, kterou mu dal, další milostí jej ale podřizuje někomu jinému. Bůh tedy vše uspořádal tak, že všechno je všech a díky požadavku lásky se to, co má jednotlivec, stává vlastnictvím ostatních. Každý totiž má v druhých to, co sám neobdržel.
Proto mají všichni nabídnout své dary těm, kteří nebyli obdařeni. Apoštol Petr k tomu říká: „Navzájem si pomáhejte podle míry Božích darů, jako dobří správcové rozmanité Boží milosti“ (1 Petr 4,10).
Každému je dán
zvláštní projev Ducha
ke společnému prospěchu (1 Kor 12,7)
(Podle Řehoře Velikého)
***
(Zpracováno podle knihy Lectio divina na každý den v roce IV,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství)
