Každý hledá štěstí jinde
Každý hledá štěstí jinde. Lidé se liší v tom, jak si štěstí představují. Někdo hledá absolutní štěstí v penězích, někdo zase v dosažení určitého postavení; pak jsou lidé, kteří vidí to svoje největší štěstí v dobré rodině a v přátelským soužití… A další pak věří, že spousta věcí má svoji hodnotu, ale že v tomhle životě vlastně absolutní štěstí ani dosáhnout nelze, že to největší štěstí je až v přítomnosti a v lásce Boží – takový člověk potom chce podle toho žít.
Vyhovět všem svým přáním?
Mít pocit, že když vyhovím všem bezprostředním impulsům, mě to přivede ke štěstí, je velice mylné. Lidé, co si myslí, že budou šťastní, když budou dělat všechno, co je napadne, jsou nakonec většinou velice nešťastní, spoutaní. Člověk se vždycky musí umět zapřít a uvědomit si, kde vlastně je pro mě štěstí, jaký je ten můj cíl.
Boží dobrá vůle s každým člověkem
A jak já vidím svůj cíl? Abych ten svůj život strávil pokud možno co nejlíp, to je podle vůle Boží. Plnit vůli Boží. Jen se člověk vždycky musí modlit, aby ji taky rozpoznal. Krásně to vyjadřuje modlitba: „Bože, dej, abych se pokusil změnit všechno, co změnit můžu, abych se nepokoušel změnit to, co změnit nelze, a konečně, abych jedno od druhého rozeznal.“
I herectví je způsob, jak naplnit vůli Boží
Pevně věřím, že i herectví je způsob, jak naplnit vůli Boží. Kdybych si tohle nemyslel, kdybych o tom nebyl přesvědčený, tak jsem se nestal hercem. O těchto věcech jsem velmi uvažoval. Jestli být hercem má nějaký smysl, a jaký to má smysl. Nakonec jsem pochopil, že to herectví můžu brát buď jako zaměstnání, nebo jako povolání, anebo jako poslání – a o to jsem se celý život snažil. Jak o tom Oscar Wilde píše, že herec je buď kašpar, nebo sluha Boží.
Se svolením zpracováno podle knihy rozhovorů Kláry Lukavské
s Radovanem Lukavským: Rozhovory s dědečkem,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde
Záznam internetového rozhovoru s Radovenem Lukavským naleznete zde.
