Rozhodla jsem se koupit mamce k jejím šedesátým narozeninám takové pohodlné relaxační houpací křeslo, po kterém už dlouho touží. Stojí 6000 Kč, a tak jsem kontaktovala zbylé členy rodiny, tedy jmenovitě jednoho bratra, jednoho otce, jednu švagrovou a jednu sestřenici a domluvili jsme se na společné koupi. Nejdřív se začala cukat sestřenice...

Je to prý moc drahé a ať koupím jedno mnohem levnější, ale také mnohem horší. Já jsem ale chtěla mamce dopřát, to které chtěla, a tak jsem ji z plánu vyřadila. Pak se ozval bratr, že mu připadá, že je nespravedlivé, když se částka dělí čtyřmi, že on s manželkou by měl platit jako jedna jednotka a dělit by se tedy mělo třemi. Dost mě to zamrzelo, protože oba vydělávají dost slušné peníze (asi třináctkrát tolik co já), ale budiž. Rozhodla jsem se to křeslo koupit i tak a dokonce už je nežádat ani o další peníze, které jsem musela zaplatit za benzín a za dopravu. Holt nebude na lustr, který jsem si potřebovala koupit domů.

Zašla jsem tedy do obchodu jednoho řetězce s nábytkem, koupila křeslo, zaplatila u pokladny šest tisíc a odcházela. Vtom mě zastavil u dveří stojící Mikuláš. Včera totiž, jak dobře víte, chodil tenhle bělovlasý mužík v mnoha kopiích po ulicích. Vzhledem k tomu, že jsem u nich nakoupila, řekl mi onen Mikuláš, že mám nárok na Mikulášskou odměnu. Čekala jsem čokoládu nebo nějakou jinou drobnost. Zatočila jsem ruletou a "mužík" do ní hodil kuličku. Padlo číslo nula. Zklamaně jsem odcházela s tím, že mám smůlu a nic jsem nevyhrála, když mě ale zastavili s tím, že jsem vyhrála hlavní výhru! 50% slevu na to, co jsem právě koupila!

Všichni mi gratulovali ke štěstí, ale já vím svoje. Znáte ten pocit příjemného tepla na srdci, když víte, že to co se právě stalo není náhoda? Tak mi připadá celkem symbolické, že si za ty takto ušetřené peníze přece jenom koupím ten lustr, který bude prosvěcovat můj byt, můj život. Světlo od Světla :-) ...

(-KaZi- 2002)