Lidé v chudých zemích
se dovedou úžasně radovat
Na svých cestách pořád zjišťuji úžasné věci. Lidé v chudých zemích, v Indii nebo Africe, vypadají mnohem šťastnější než my. Dovedou se úplně rozzářit, umí se úžasně radovat a rádi se smějí. U nás v Evropě se s takovou radostí ze života moc nesetkáváme. Kolik potkáváme zasmušilých lidí a jaké všelijaké výhrady máme ke svým životním podmínkám! Jak je to možné? Mají se snad lidé v Indii a Africe lépe než my?
Samotný nadbytek
v žádném případě nevede k radosti
Rozhodně se lépe nemají, ale to, co my považujeme za samozřejmé, je pro ně důvodem k radosti. To, čeho my si sotva všimneme, je pro ně cenným darem. Jak dlouho vydrží dítěti v Africe malá radost! Jak vděčně reagují na dobrodiní i dospělí! A jak se jim daří? Plesá jim srdce radostí, když vstoupí do supermarketu a vidí přeplněné regály? Září jim obličej radostí, když v restauraci pročítají jídelní lístek a nevědí, co dříve si vybrat, protože všechno vypadá tak lákavě? Pravděpodobně ne. Samotný nadbytek zjevně ke štěstí nevede. V každém případě nevede k radosti, pokud jej vnímáme jako samozřejmost.
Nejlepším receptem na štěstí
je vděčnost
Ale co tedy přínáší radost? Vděčnost! Pocit, že jsme obdarováni, vede ke štěstí. Vědět, že za všechno dobré vděčíme Božímu požehnání, přináší radost. Nejlepším receptem na štěstí je vděčnost. A teprve až budeme zarovnané regály a plnou ledničku doma vnímat jako dar, bude pro nás i nadbytek důvodem k radosti.
Se svolením převzato z knihy: Prokletý mobil,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Několik kapitol z této knihy naleznete zde.
